Svědectví

2. prosince 2015 v 17:53 | Fill |  Zamyšlení dorostenců
30.11.2015 v 7:30 jsem byl u očního v Těšíně, potom jsem jel vlakem do Frýdku. Ráno mě už naštvalo že nemám deštník v báglu, a hnedka jsem v myšlenkách házel vinu na mamku, která mi ho tam přece měla dát...začalo pršet totiž, a dost celkem, takže jsem byl zmoklý! Potom jsem se ale nějak uklidnil, i když jsem byl rozhořčen :D
Když jsem byl na cestě v tom vláčku tak jsem byl v pohodě, tam mi nic nevadilo, byla to fajn cesta. Když jsem dorazil do F-M, tak jsem měl ještě hodinu a půl času, než ve škole skončí tělák, a začnou "normální" hodiny. Tak jsem se šel najíst na město. Pak jsem teda pomalu po nějaké hodince vyšel do školy, to jsem cestou byl v myšlenkách v takové modlitbě a mluvil si s Bohem. Těsně než jsem vešel do školy jsem poprosil o tom aby na mě šlo vidět, že ve mně žije Kristus. Abych se choval ke všem s úctou a tak, jak bych chtěl já, aby se oni chovali k mě - s láskou. Nejdřív se to dařilo, ale potom jsem chytl nějakou zlou náladičku a šlo to od desíti k pěti. Po cestě domu busem mě ještě moc potěšilo, když se za mnou na sedadlech nějaké holky smály a řvaly tak, že to slyšel celý bus. No když jsem vystoupil a šel jsem pěšo domů tak mi zase došlo, že to je prostě trash! Nedokážu ani slušně se k lidem chovat po tři hodiny...
Takže si znova uvědomuji, že jediné co potřebuju je více Ježíše, více Bible, více projevit že ON je. Potom je nějaké třeba roční snažení se vypadat jako křesťan na nic, když to za den pokazíte. Jenže co ? On je věrný, on odpustí, myslíme-li to upřímně. Tak hodně síly do "evangelizace životem"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.