Smůla nebo štěstí?

10. dubna 2012 v 12:52 |  Zamyšlení
,,Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu." Židům 12,1-2

Smůla nebo štěstí?

Před mnoha lety žil jeden starý muž, který měl syna a jednoho koně. Nastal den, kdy se ten kůň proboural z ohrady a utekl do hor. "Upláchl ti kůň?" řekli sousedé. "To je ale smůla!"
"Proč to říkáte?" zeptal se stařík. "Jak můžete vědět, že to je smůla?"
A věřte nebo nevěřte, nazítří večer se kůň vrátil do ohrady, aby se najedl a napil - a přivedl s sebou dvanáct divokých mustangů. Když je farmářův syn uviděl, rychle vyklouzl z domu a pohotově zavřel vrata ohrady. Jakmile to sousedé dozvěděli, zvolali: "Třináct koní! Ty máš ale štěstí!"

Ale starý farmář odpověděl: "Jak víte, že je to štěstí?" Po několika dnech se farmářův syn pokusil osedlat a zkrotit jednoho z divokých koní, ale spadl a zlámal si nohu. Ještě týž večer si sousedé pospíšili s dalším unáhleným soudem: "Tvůj syn si zlámal nohu. Smůla smůl!" Ale moudrý stařík znovu namítl: "Jak můžete vědět, jestli je to smůla nebo štěstí?" A vskutku! Za několik dní přišli do vsi verbíři a všechny zdravé mladé muže odvedli do války, ze které se už žádný z nich nevrátil. Ale farmářův syn se díky své zlámané noze zachránil.

Stíny vidíme v životě tehdy, když se odvracíme od slunce.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.