Zamyšlení na tento týden (19.9. - 25.9.)

19. září 2011 v 7:40 |  Zamyšlení

Buď vděčný za požehnání

Přečti: Žlam 103,1-5

Z Božího pohledu
Karin zapištěla radostí, protože tatžínek přibrzdil před jejich oblíbenou cukrárničkou se zmrzlinou. ,,Tati, že mi koupíš ten velký pohár s čokoládou. Hrozně mi minule chutnal," prosila.
,,Ne, dneska nic velkého," zasáhla maminka. ,,Za chvíli je večeře a ty bys nejedla. Jeden kopeček stačí."
,,Tatí, že můžu," zkoušela to Karin na tatínka.
,,Slyšelas, co řekla maminka," odpověděl tatínek a otvíral dveře. ,,Tak jakou si dáš?"
,,Čokoládovou s oříšky," odpověděla Karin nepříliš nadšeně. Jen tatínek dveře zavřel, začala znovu. ,,Já fakt nevím, proč jsem si nemohla dát ten pohár. To už..."
Maminka ji zastavila. ,,Tak dost. Co si asi o tvém chování pomyslí Bůh? Sedíš tady v luxusním autě a máš na sobě moderní a řisté oblečení. Před třemi hodinami jsi měla vynikající oběd. Za chvílí tě čeká večeře. A teď se tady urážíš, protože jsme ti dovolili jenom jeden kopeček zmrzliny. Podívej se do jiných zemí..."
,,Mami, doufám, že zase nezačneš s tím povídáním o hladovějícich dětech v Indii!"
,,Ano začnu. Protože stejně jako Bůh teď vidí tebe, vidí nějaké desetileté dítě, které se třese zimou a hrabe se v odpadcích,aby našlo něco k jídlu. A přespává na ulici."
,,S tím já ale nic nenadělám," protestovala Karin.
,,Vzpomeň si, co jsi minulý týden udělala za scénu, protože jsem ti nedovolila koupit šaty," pokračovala maminka. ,,Ve chvíli, kdy se Bůh dívá na tebe, jak stojíš před nacpanou skříní a nevíš, co si vybrat na sebe, dívá se na dívku jako jsi ty, někde daleko odsud, jak se usmívá, když si na sebe bere své jediné sváteční šaty, aby šla do kostela."
,,To ale mami nevíš."
,,Každý den se někde něco podobného odehrává. zatímco ty nevíš, co si už vymyslet za dárek k vánocům, a skříň máš plnou hraček, jiné děti si hrají s kouskem hardové panenky, plechovkami a klacíky."
Karin se upřeně dívala z okna. Nechtěla vidět obrazy, které svými slovy maminka vykreslovala, ale bylo těžké to ignorovat.
,,Snadno zapomínáme na to, jaké máme požehnání, že se nám tak dobře žije," řekla maminka napůl pro sebe. ,,Jakpak nás asi vidí Bůh..."


A CO TY? Jak vidí Bůh tebe? Jsi vděčný za to co máš, nebo si pořád stěžuješ, že něco nemáš? Možná je načase, aby sis sepsal, co všechno jsi dostal a za co můžeš vzdávat dík.

,,Dobrořeč má duše Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrotiní!" Žalm103,2
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.